Spirit III

aneb první video z balonu

   

Poté, co poslední let Spiritu II 29. prosince 2009 dopadl ne snad katastroficky, ale přeci jen dost neslavně, s balony jsem na nějakou dobu přestal a věnoval jsem se experimentům s draky. Počátkem roku 2013 jsem se ale rozhodl k balonům vrátit.

Využil jsem zbylé součástky ze Spiritu II a vytvořil k nim nový obal z krycí folie – tak se zrodil Spirit III. Dřevěná jehlanová konstrukce byla původní, pozůstalá z předchozích Spiritů, jako hořák jsem instaloval osvědčenou (ačkoli nikoli nejsilnější) Infinity, celková hmotnost stroje tak činila 220 gramů. Jednou z vychytávek bylo vytvoření chlopně v ústí balonu (část z černého igelitu). Chlopeň lze otevřít a zase zavřít s pomocí patentky, což umožňuje snazší obsluhu hořáku a jeho kontrolu. Plnění jsem prováděl s pomocí speciálního sosáku: injekční stříkačka napojená na hadičku, vyztuženou špejlí. Tak lze dopravit líh v přesně stanoveném množství i na nepřístupná místa, a zároveň se vyhnout jeho rozlití.

První let s natáčením videa se uskutečnil 2. března 2013, se starým (a polorozpadlým) telefonem Nokia 5140 (hmotnost cca 100 gramů). Pro let s nepříliš vyzkoušeným balonem to byla logická volba, nicméně video bylo jednak velmi špatné kvality, jednak velmi krátké, a především se mi je zatím z tohoto předpotopního mobilu nepodařilo stáhnout do počítače. Balon sice letěl, ale nikterak oslnivě, vystoupal jen cca 5m vysoko a pak zase klesl. Balon sice „dokázal, že to dokáže“, ale to bylo tak vše.

 

D:\spirit III\1-Photo0006.jpg

Balon Spirit III před startem, „zaparkovaný“ v kbelíku během přípravy na let

F:\kompilované fotky\!Draky a balony\2013-03-02-prvni let s natacenim videa\snapshot1.jpg

První let Spiritu III s natáčejícím mobilem na palubě

   

Hořák Infinity poctivě slouží už od roku 2009

Významným přínosem tohoto letu bylo ovšem odhalení důležité příčiny potíží s horkovzdušnými balony. Balon je totiž uzavřený prostor, jakmile se jednou naplní, vzduch odtamtud nemá kam odcházet, a hořák má proto špatný tah! Proto často po slibném začátku letu ztratí část nosnosti – plamen jednoduše skomírá a ani zdaleka nedosáhne výkonu pozorovaného při pozemní zkoušce. Je dost možné, že kombinace silný hořák + špatný tah stála i za zřícením Spiritu II.

Pomoc tu byla naštěstí snadná. Před dalším letem jsem vybavil Spirit III postranními průduchy, které měly za úkol přebytečný vzduch z balonu odvádět. Myšlenka, že by „děravý“ balon létal lépe než neděravý byla sice protimyslná, ale jak se ukázalo, zafungovalo to přímo skvěle!

Šipky ukazují umístění postranních průduchů. Vzduch z hořáku stoupá do vrchlíku balonu, ochlazený vzduch odtamtud může klesat a průduchy odcházet pryč, čímž uvolňuje místo pro další.

6. března v půl osmé ráno nastalo ideální počasí pro balonový start: Chladno, jasno, bezvětří! Počátek byl ve znamení improvizace, balon byl totiž ještě ve stavu rozebraném, takže jsem narychlo instaloval hořák. Objevilo se také poškození jehlanu po předešlém letu (oddělily se od sebe slepené špejle), které jsem napravoval jak to jen šlo, tedy drátenickým způsobem.

Rozhodl jsem se tentokrát zariskovat, a balon osadit novějším mobilem (Nokia C2). Telefon sice měl molitano-polystyrenové pouzdro poskytující ochranu před pádem, ale jisté riziko tu samozřejmě zůstávalo.

Reprezentativní ukázka videa z prvního letu 6.března.

Napoprvé jsem bohužel „nevychytal“ umístění mobilové gondoly,  takže většina videa vypadala právě takto. Tedy nic proti modré obloze, ale...

 

Protože v balonu ještě zůstalo palivo, provedl jsem krátký „skok“ bez mobilu na palubě. Umožnilo mi to alespoň zdokumentovat jeho dolet – a to zdaleka ne maximální!

 

Protože balon v obou případech létal naprosto bezchybně, změnil jsem umístění mobilové gondoly tak, aby mířila správně, tj. do strany a mírně dolů, a rozhodl se pro opravný pokus. Třetí let znamenal fenomenální úspěch a dosažení hlavního cíle celého experimentování s balony: záznamu videa ze značné výšky a v uspokojivé kvalitě!

 

Magický okamžik stoupání – střechy rychle mizejí dole...

 

Chabry z výšky. Snímky úchvatné možná ne co do kvality, ale co do obsahu jistě!

Chaberský kostelík z ptačí perspektivy, na obzoru sídliště Čimice.

Drahanské údolí v dálce. Vidět jsou i poslední zbytky sněhu ve stínu větrolamů.

Bohužel jsem se nechal ukolébat poklidným průběhem letu. Balon jsem v obavě před případným požárem vybavil jen nezbytně nutným množstvím paliva (10 ml v každém ze dvou kalíšků Infinity hořáku). Pět minut hoření uplynulo, než jsem stačil získat pojem o čase!

Než jsem si uvědomil, že hořák vyhasl, začal už balon nebezpečně klesat. Zběsilým navíjením jsem sice zabránil úplné ztrátě balonu, přesto se začala hrozivě přibližovat sousedovic střecha. Kolize byla neodvratná...

...zaplaťpánbů za ochranný obal – jinak by z mobilu mnoho nezbylo. Balon se sklouzl po pravé pálené tašce a pak se převalil na vedlejší, plechovou střechu, za jejímž hřebenem úplně zmizel. Nastala chvíle hrůzy: jsou opravdu oba hořáky prázdné? Logika sice napovídala, že jinak by balon přece neklesl, fantazie ale pracovala naplno...

Sousedovic dvůr z větší blízkosti, než by se mě (a balonu) líbilo – aneb Spirit III na vychlazené plechové střeše.

Při stahování, či spíše strhávání ze střechy se naskytl poslední fotogenický pohled na chaberské panorama...

...ale let nakonec skončil přistáním na trávníku.

Zcela rozervaný obal balonu byl po tvrdém přistání samozřejmostí, naštěstí snadno nahraditelnou. Silně poškozený jehlan (sloužil poctivě při všech upoutaných horkovzdušných letech od roku 2008!) mě mrzel více, ale i to je nahraditelná záležitost. Balon jsem koneckonců od počátku stavěl maximálně jednoduše, a s jeho zničením se víceméně počítalo... Jediná skutečně cenná věc, tj. telefon, přežila bez sebemenší újmy, včetně dramatického videa – a to se počítá!

Jinak si na snímku můžete povšimnout hořákového komínu s plnícím okénkem, u špičky jehlanu je připevněno nyní prázdné pouzdro na mobil, a je tam vidět i spadlá trojúhelníková výztuha z žaluzie, původně umístěná asi v polovině výšky jehlanu. V levém dolním rohu moje bota :-)